Nizozemský zlatý věk bylo období, kdy vzkvétalanizozemská společnost a její kultura během sedmnáctého století. Rembrandt ve svých dílech ukazuje bravurně zvládnutý šerosvit a figurální malby. Z jeho děl jsou vůbec nejznámější portréty, potom hlavně autoportréty. Z ostatních témat Rembrandtovy tvorby jsou to také holandské krajiny a obrazy s mytologickými či biblickými tématy.
Malířův život
Rembrandt Harmenszoon van Rijn se narodil coby nemladší z devíti dětí holandskému mlynáři a dceři pekaře. Na svou dobu to byla poměrně dobře zaopatřená rodina. Otec vlastnil část městského mlýna, která znamenala po otcově úmrtí určité jmění. Nejmladší Rembrandt byl ze všech dětí jediný, který šel na studia, neboť rodiče z malého Rembrandta chtěli mít pastora.
V patnácti letech se dostal do učení k malíři, který absolvoval italskou malířskou tvorbu a techniku. Byl to první Rembrandtův malířský mistr, který učil mladého studenta tři roky základy malířství. Po těchto třech letech se mladý Rembrandt rozhodl, že dále vstoupí do učení k mistru Pieteru Lastmanovi, jenž žil v Amsterdamu.
Tento malířský mistr se specializoval na tvorbu portrétů a biblických témat. Své obrazy potom maloval na velkoformátových plátnech. V této době Rembrandt maloval nejraději obrazy s biblickou tematikou a svoji malířskou techniku stále dokonaleji vyvíjel.
Starci na obrazech
Po letech učení si se svým bratrem a několika přáteli si Rembrandt ve svém rodném městě zřídil vetešnictví. Zde se svými přáteli navštěvoval starobinec, kde si mezi starci vybírali modely pro své obrazy. Mladý Rembrandt byl stářím okouzlen. Maloval starce zabrané do knih a staré židy, kteří se modlí v synagogách.
Věřil, že s ubývajícími tělesnými silami se prohlubuje život duševní. Tato tvorba jeho života patří mezi Rembrandtova nejkrásnější díla. Po dokončení obrazu Mladík a smrt, zvláštního díla, se Rembrandtovi začíná měnit život. Mladí lidé si pořizovali grafické reprodukce tohoto díla, kde se Rembrandt sám zpodobnil jako mladý muž plný vzdoru. Grafiky se tak šířily po celém Nizozemí.
Po tomto obraze následovaly další díla, kde Rembrandt zpodobňoval sám sebe, ať už jako vznešeného pána nebo účastníka křížové výpravy.