Ten, kdo nemá možnost strávit silvestrovský večer mimo domov, například lidé v malých obcích, kde doprava autobusem nebo vlakem o svátcích je pouhá iluze, tak mu pÅ™evážnÄ› nezbývá nic jiného, než se dívat na TV programy, nebo jít spát.

Je až obdivuhodné, když se nebudete u českých programů na Silvestra nudit, ale občas vám vyvolají úsmÄ›v a dobrou pohodu. A co se týká reklam – o tom je Å¡koda mluvit.

Pokud se my, dříve narození, vzpomeneme, jak to bývalo v ÄŒechách a na Slovensku do rozdÄ›lení ÄŒeskoslovenska, tak silvestrovský televizní poÅ™ad býval pečlivÄ› pÅ™ipraven alespoň na 1-2 kanálech. Silvestrovský poÅ™ad byl určitÄ› dlouho pÅ™ipravován, obsahoval mix zábavy, hudby a vtipné legrace.

Nedá se říci, že se vždy povedl, ale byl to takový souhrn z celého roku a z archivů se vybíralo to, co nás vždy pobavilo. Například povídání Å imka a Grossmana, vyprávÄ›ní Jana Wericha, Horníčkův humor, hovory s MiloÅ¡em Kopeckým, Bohdalová s Dvořákem nebo Kaiser s Lábusem…  

VÅ¡e v silvestrovských poÅ™adech bylo proloženo anekdotami, lechtivými scénkami a i celkem (na tu dobu) kvalitními filmy. Bývaly to často poÅ™ady, kdy jste tento kulturní poÅ™ad dokázali vstÅ™ebat s dobrou náladou a i se smíchem.

PÅ™i sledování Silvestrovského poÅ™adu 2016 snad jen ÄŒT1 mÄ›la večerní humorný poÅ™ad. „Silvestrovská vÅ¡echnopárty“ Karla Šípa a „Do roka a do dna“ – tyto dva poÅ™ady byly na takové úrovni, pÅ™i kterém se človÄ›k na Silvestra nenudil, ale pobavil. Z poÅ™adů ostatních televizních stanic (například Nova, Prima, Barandov…), tak to snad z nÄ›kterých pohádek mÄ›ly radost malé dÄ›ti, ale dospÄ›lí?

VždyÅ¥ z tÄ›ch poÅ™adů, které tyto televize dávají stále dokola, je nÄ›kdy dech beroucí ubohost a trapnost – to není žádný kulturní program. Je to bezmyÅ¡lenkovité. A na nÄ›které kulturní hudební poÅ™ady, s desítkami laserových paprsků, na ty se pořádnÄ› nedá ani koukat.
 
K zamyÅ¡lení.
V těžkých dobách se ÄŒeÅ¡i i Slováci utíkali k legraci, což je drželo pÅ™i životÄ›. Když pomineme válku, tak pÅ™i budování socialismu se objevovali v divadlech, filmech i v televizi čím dál víc skryté humorné narážky – dvojsmysly. Lidé umÄ›li číst mezi řádky a velice dobÅ™e jim rozumÄ›li.

Protože legrace – to byla vždy zbraň nás obyčejných lidí, vůči „tÄ›m nahoÅ™e“.
Ale dnes nám jaksi doÅ¡el humor – nebo rozum? Kvalita nÄ›kterých kulturních poÅ™adů v televizi byla nahrazena paskvily. Je to strachem? Inteligencí? NÄ›kdo by Å™ekl: „debilizace národa probÄ›hla úspěšnÄ›“.

To, že dneÅ¡ních televizních silvestrovských poÅ™adech chybÄ›jí humorné narážky na „současný neřád“ – to není strach, ale pravdÄ›podobnÄ› absence ducha lidí, jež tvoří kulturní silvestrovské poÅ™ady. A to je smutné.